Hnízdo lysky černé se snůškou. „Vybírání a obsazování míst neděje se svorně a tiše, družka družce nepřeje příhodnějšího místa, a proto končívá se opanování jednotlivých míst teprve po delších půtkách a bojích, které vedou zvláště samečkové. Místa opanovaného brání samec i nadále, ba, nedovolí později jinému ani na blízko přijíti. Zpozoruje-li, že některý do jeho obvodu se vloudil, počne jej honiti, a postaví-li se mu na odpor, tu rozzloben shrbí tělo, plove mu vstříc a stane se srážka. Dorážejí na sebe nad vodu vztyčeným tělem, rozpjatými křídly a zobáky tesají tak dlouho, až má jeden z nich dosti a vrátí se zpět,“ uvádí Šír. Hnízdo lysek, většinou plovoucí, je zakotveno v rákosí na okraji vody, někdy pod úkrytem přitahaného rákosu, jindy je však zcela nezakryté. Rodiče hlídají své hnízdo po celou dobu hnízdění a v případě ohrožení dokáží útočit dost nekompromisně na případné vetřelce. Nebojí se zaútočit ani na mnohem větší ptáky. Některé jsou schopny napadnout i člověka, pokud by se přiblížil moc blízko k jejich hnízdu. Takovou zkušenost zažil Karel Poprach v roce 1993 na Chomoutovském jezeře: „ Po přiblížení se k hnízdu asi na vzdálenost tři metry jsem byl jedním z ptáků doslova atakován. Po zaujetí výhružného postoje vyjela lyska proti mně a následnými výskoky na holenní část nohy mi způsobila nepatrné škrábnutí. Od přímé kontroly hnízda jsem tedy upustil. Při zpáteční cestě až do vzdálenosti asi sedmi metrů od hnízda mne lyska neustále doprovázela výskoky na lýtko, tudíž jsem musel couvat a ptáka rukou odhánět, aby mne nezranil.“ Snášení vajec začíná v dubnu, kdy samice snáší 5 až 10 světlých šedočerně kropenatých vajíček, na kterých se v sezení střídají oba rodiče. Někdy se také objeví druhá snůška. Za 21 až 23 dnů se líhnou mláďata, která jsou krmivá. Plně létavými se stávají ve věku 8 – 9 týdnů. Mají černé prachové peří, hlavičku oranžově červenou, konce červených pírek zlaté a zobák červený s bílou špičkou. 
Mláďata lysky černé Zajímavý je noční život lysek. Jsou to ptáci, kteří „nespí“ a jejich výrazné hlasové projevy lze v hnízdním období slyšet v průběhu celé noci. Navíc lysky bývají tajemnými letci, které za vlahých pozdně jarních a letních nocí přeletují ve velkých obloucích buď nad samotným rybníkem, kde hnízdí, nebo přeletují v noci i na vzdálenější lokality. Hlas letící lysky v noci je poněkud odlišný od hlasů, kterými se projevují přes den, a nezkušeného milovníka přírody může lehce zmást (viz odkaz níže). Živě si pamatuji na časy, kdy jejich noční hlasy pro mě byly velkou záhadou. Tím spíše, že v průběhu května a června je lze slyšet ve volné otevřené krajině, daleko od nejbližší vodní plochy, zvláště za teplých bezvětrných nocí. Rovněž je lze slyšet nad přeletu nad městem, či v polní krajině. Dnes sice dokážu určit podle jejich hlasu, že se jedná o lysku, nicméně jejich noční pohyby krajinou zdaleka nejsou známé. Snad mohou souviset jak s jejich rozvinutým sociálním chováním na hnízdní lokalitě, nebo se může jednat i o nehnízdící ptáky na potulkách krajinou. https://avifauna.cz/wp-content/uploads/2020/04/XC543447-lyska-černá-Fulica-atra.mp3 Lysky to s člověkem neměly nikdy jednoduché. Patřívaly mezi lovnou zvěř a bývaly loveny jak na podzim, tak na jaře. Šír k jarnímu lovu píše, že „jednání to odůvodněno a ospravedlněno bylo velikonočními posty. Platí totiž maso lysek za jídlo postní, ačkoli jsem byl svědkem, že páni si pochutnávali v hostinci na zadělávaných lyskách, domnívajíce se, že jedí divoké kachny, které na jídelním lístku byly oznámeny.“ Přestože doposud není problém se s lyskou v naší přírodě potkat, její početnost od 80. let mírně klesá a tento trend se nezastavil ani v novém miléniu. 
Lyska černá s mláďaty. Text a foto: Lukáš Kadava Zdroj: http://www.tkv.cz/pdf/periodika/zpravycso/40/046_047.pdf https://www.xeno-canto.org/543447 Vladislav Šír: Ptactvo české, 1890. The post Známá i tajemná lyska černá appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích. Source: https://avifauna.cz/znama-i-tajemna-lyska-cerna/