Rehek zahradní. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/ Ve studovaném území lužní krajiny byla většina ptačích druhů akusticky dobře rozpoznatelná na vzdálenost 100 metrů a větší. Akustická rozpoznatelnost ptáků se pohybovala v rozmezí 57–897 metrů. „Uvnitř lesa byla slyšitelnost ptáků významně nižší než v nelesních otevřených biotopech lužní krajiny. V lužním lese byla nejkratší mezní vzdálenost slyšitelnosti zaznamenána u lejska bělokrkého – 75 metrů – a nejdelší u strnada obecného, a to 393 metry. V nelesním biotopu lužní krajiny jsme nejkratší vzdálenost akustické detektability zaznamenali u cvrčilky říční – 57 metrů (měřeno přes skupinu keřů) a nejdelší u kukačky obecné – 897 metrů (měřeno k okraji biotopu, ze kterého se druh ozýval). Největší rozpětí naměřených hodnot akustické detektability jsme získali u pěnice černohlavé – 101–391 metrů, u budníčka menšího – 78–421 metrů a u pěnkavy obecné – 130–190 metrů,“ přibližují výsledky měření autoři Karel Poprach a Ivo Machar. Při hodnocení ve dvou časových intervalech byla slyšitelnost statisticky významně nižší v intervalu 6:00–9:59 hod. Slyšitelnost byla statisticky významně vyšší u větších druhů ptáků než u menších druhů. „Brzy ráno, kdy začínají zpívat první jednotliví ptáci, je jejich slyšitelnost velmi dobrá, ovšem brzy se začínají ozývat další ptačí jedinci, vzniká tím hluková kulisa a slyšitelnost konkrétních jedinců významně klesá. Např. zpěv slavíka obecného, který jsme měřili ve 3:30 hodin (slavík zpíval v té době jako jediný z ptáků), byl slyšet na vzdálenost 415 m. Ve 3:45 hodin začaly zpívat další druhy ptáků a zpěv slavíka obecného na tuto velkou vzdálenost již nebyl rozpoznatelný. Zvuková kulisa je tedy zřejmě jedním z významných faktorů, ovlivňujících akustickou detektabilitu ptáků,“ uvádějí přírodovědci. 
Cvrčilka říční. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/ Důležitým faktorem ovlivňujícím akustickou rozpoznatelnost ptáků je i typ biotopu, ve kterém se daný ptačí jedinec ozývá. Například mezní vzdálenost slyšitelnosti zpěvu cvrčilky říční i přes lesní porost s hustým keřovým patrem byla 57 metrů, ale přes otevřený (polní) biotop byl tentýž jedinec zpívající ze stejného místa slyšitelný ještě ve vzdálenosti 184 metrů (tedy v 3,2krát delší vzdálenosti). Hluk v prostředí způsobený hlukovou kulisou ptačího společenstva v závislosti na denní době pozorování, výška přednesu ptáka nad zemí a další faktory se na slyšitelnosti a zjistitelnosti podílejí ještě významněji než mezidruhové rozdíly ve slyšitelnosti. Zdroj: https://www.vulhm.cz/na-nejdelsi-vzdalenost-je-slyset-v-luznich-lesich-kukacka-na-nejkratsi-cvrcilka-ricni/ Titulní foto: Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/ The post Jak jsou ptáci slyšitelní v lužním lese? appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích. Source: https://avifauna.cz/jak-jsou-ptaci-slys ... znim-lese/