Aldabra tvoří ve svém středu největší lagunu v Indickém oceánu. Délka atolu je 34 km a šířka 14,5 – neosídlené ostrovy tvořící atol jsou součástí UNESCO. Foto: Simisa | Licencováno pod CC BY-SA 3.0 Kdysi dávno chřástalové takto přistáli na Aldabře. Na atolu nebyli tehdy žádní predátoři, což způsobilo, že chřástalí schopnost letu se najednou stala zbytečnou – a tak o ní přišli. Po zaplavení ostrova a jeho opětovném vynoření se pak proces zopakoval. Původní chřástalové bělohrdlí přistáli na Aldabře a tím, že nemuseli čelit žádným predátorům, opět ztratili schopnost letu, dávajíc tak vzniku již jednou vyhynulého poddruhu. „Během zhruba 20 000 let se u chřástalů opět vyvinula neschopnost létat,“ říká Hume Ryanovi F. Madelbaumovi z Gizmodo. „Evoluce může být neuvěřitelně rychlá, pokud k tomu nastanou správné podmínky.“ Vědcům se evoluční skládanku podařilo složit studiem fosilních nálezů z doby před tím, než byl atol zaplaven, a srovnávali je se vzorky z doby po záplavách. Přesněji řečeno, dvě kosti ramenní staré nejméně 136 000 let srovnávali se vzorky kostí z nohy chřástala z doby před zhruba 100 000 lety. Vědci také zkoumali současné druhy chřástalů, jenž se vyvinuly jak z ptáků schopných letu, tak i z nelétavých druhů z atolu Aldabra. Objevili, že druhy z doby před potopou mají velmi podobné kosti jako chřástalové, kteří nejsou schopni letu a kteří žijí na Aldabře v dnešní době. A kost z nohy patřící chřástalovi, který žil na Aldabře v období hned po potopě, naznačuje, že pták zrovna procházel procesem ztráty schopnosti letu, jinými slovy, prakticky stejný poddruh ptáka vznikl na Aldabře podruhé. 
Chřástal bělohrdlý, druh, z něhož se iterativní evolucí podruhé vyvinul jeho nelétavý poddruh na atolu Aldabra. Foto: Charles J. Sharp | Licencováno pod CC BY-SA 4.0 „Z této kosti vidíme, že už se stává silnější ve srovnání s chřástalem, který létá, což ukazuje, že se pták stává těžším a tak ztrácí schopnost létat,“ vysvětluje Hume. Autoři studie tvrdí, že jejich poznatky přinášejí „nevyvratitelný důkaz, že chřástal bělohrdlý po záplavách rekolonizoval Aldabru a znovu ztratil schopnost létat.“ Tak zjevné znaky iterativní evoluce se v nálezech fosilií ptáků velmi zřídka objevují a v čeledi chřástalovitých dosud objeveny nebyly, tvrdí autoři studie. Dnes jsou nelétaví chřástalové žijící na izolovaných ostrovech velmi ohroženi zavlečenými predátory, jako například kočkami a krysami. Chřástal z Aldabry je vlastně jediný nelétavý chřástal, který ještě přežívá v Indickém oceánu. Nová studie však ukazuje, jak rychle evoluce funguje ve prospěch nelétavosti, za předpokladu, že jsou pro to vhodné podmínky. Úvodní foto: Francesco Veronesi | Licencováno pod CC BY-SA 2.0 Překlad: Markéta Zýková Zdroj: Smithsonianmag.com The post Jak evoluce zachránila nelétavého ptáka před vyhynutím appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích. Source: https://avifauna.cz/jak-evoluce-zachran ... vyhynutim/