Husice bývají často k zastižení i v lučních porostech nebo v polích (nejčastěji ozim). Foto Lukáš Kadava V České republice byla poprvé zjištěna v roce 1979 a první hnízdění v roce 2008. V regionu východních Čech byla poprvé pozorována 28. 8. 1999 na Plačickém písníku u Hradce Králové (A. Holub). V současnosti ji lze označit za druh během migrace poměrně běžný a již pravidelně, avšak v malém počtu hnízdící. V letech 2012–2017 byla odhadována velikost východočeské populace na 1–4 páry a proces kolonizace regionu byl spíše v počáteční fázi obsazování. Přestože přibývá počet lokalit s hnízdícími husicemi, její početnost je ve východních Čechách doposud malá a stále se pohybuje kolem pěti párů. V Pardubickém kraji hnízdí od roku 2012, v Královéhradeckém kraji začala pravidelně hnízdit od roku 2017. Pokusit se zmapovat lokality, na nichž se husice vyskytují, na nichž hnízdí a udělat si obraz o současné početnosti tohoto zajímavého ptačího druhu ve východních Čechách, je cílem letošního Pobočkového ptáka roku. Na rozdíl od labutí je u husic období vodění mláďat mnohem delší a zasahuje až do září. Získat informace o lokalitách, na nichž husice hnízdí, lze tedy získat pouze sezónní cílené pozornosti tomuto druhu a vložení údajů do ornitologické databáze, či zaslání údaje přímo pobočce. Husice provází pověst problematického druhu. Nejen ve své původní domovině, ale například i ve Velké Británii, její vliv na ekosystémy a hospodářské plodiny je ale povětšinou hypotetický. Husice mají stejné nároky na prostředí jako kachny divoké a lysky, které pak mohou vytlačovat. Z východních Čech informace o jejím vlivu na místní ptáky nemáme. Husice nilská obývá široké spektrum mokřadních biotopů. Preferuje vodní plochy s otevřenými břehy a snadným přístupem k okolním lučním biotopům. Obecně se vyhýbá zalesněným oblastem a pouštím. Hnízdo tvoří malá kotlinka v lučním porostu nedaleko vody, avšak v mnoha případech je okolí variabilní (v rákosinách, na zemi pod keři nebo stromy, nory v březích, dutiny ve stromech či skalní výklenky). Samice snáší 5-12 vajec. Po dvou měsících jsou mláďata plně vzletná. Hlavní složkou potravy husice nilské je rostlinná hmota (semena, listy, stonky, vodní řasy). V potravě se objevují i živočichové (červi a kobylky). Pamatujte: – Velice cenné jsou i záznamy nehnízdících ptáků. Právě zjištěný výskyt na konkrétní lokalitě může predikovat hnízdění v následující sezóně. – Opomíjené lokality mohou poskytnout zajímavé údaje. Husice jsou schopny zahnízdit i na obecním návesním rybníku, pískovně nebo na řekách. – Cenné jsou údaje o hnízdní biologii a chování vůči ostatním druhům ptákům na lokalitě. Rovněž údajů o přežívání mláďat máme velmi málo. Chcete pomoci? Všímejte si husic a každé vaše pozorování zaznamenejte do ornitologické databáze birds.cz/avif. Popř. můžete svá pozorování a poznatky posílat na mailovou adresu pobočky: vcpcso@centrum.cz. 
Husice nilská s mláďaty. Foto Lukáš Kadava Zdroj: http://www.vcpcso.cz/pobockovy-ptak-roku-2020-aneb-vypravte-se-za-husicemi/ Titulní foto: Lukáš Kadava The post Také východočeši mají svého ptáka roku: husici nilskou appeared first on AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích. Source: https://avifauna.cz/take-vychodocesi-ma ... i-nilskou/